Jsou týmové hry vhodné pro každého?

To, že si i dospělí rádi hrají, není v podstatě žádná novinka. Liší se pouze tím, že hry, které hrají, jsou poněkud složitější než ty pro děti. A jedním z poměrně oblíbených typů jsou bezesporu ty týmové. Tento druh mají rádi i nejrůznější kouči či manažeři, kteří se s jejich pomocí snaží posílit týmového ducha. A je pravdou, že zde mají rozhodně svůj důvod.
Je pravdou, že týmové hry by měly stmelit kolektiv a posílit spolupráci mezi jednotlivými lidmi. Díky tomu se vytvoří pocit sounáležitosti, který je pro člověka tak důležitý. Je to koneckonců i důvod, proč podobně postupují například i učitelé tělocviku na školách, kdy se s jejich pomocí snaží stmelit kolektiv. Bohužel se však ukazuje, že to nemá zas až takový efekt, jak bychom mohli z předchozího popisu očekávat.
V první řadě si musíme uvědomit, že při výběru týmů se jedná v podstatě o soutěž v oblíbenosti. A pokud do nich hráče rozdělí vedoucí, tak je jasné, že si někteří budou stěžovat. Zdaleka ne každý je totiž stejně šikovný, a žádný tým sebou nechce mít někoho, kdo pro něj bude přítěží. A věřte, že to onomu člověku umí dát velmi jasně najevo, zvláště pak děti.
Pokud jde o to, že by se měly během hry pocity nějakým způsobem změnit, pak to také neočekávejte. Spíše dojde k tomu, že se prohloubí ty stávající. Jednoduše řečeno, kdo byl oblíbený předtím, bude oblíbený i potom, a naopak. Rozhodně to není něco, co by posílilo „týmového ducha“, jak mnozí doufají.
Problém je totiž v tom, že podobně jako všechny ostatní hry, ani tyto nejsou ani zdaleka vhodné pro každého. Mnozí lidé jsou spíše introverti, a pocit, že jsou spoluodpovědní za úspěch týmu, pro ně může být skutečně zdrcující. Proto by tento typ her měli hrát skutečně jen ti, kdo o to mají zájem. Nucení do této aktivity totiž není rozhodně ideální, a to pro žádného ze zúčastněných.